Gerald Hüther je jedním z nejznámějších německých vědců v oblasti mozku. Podílí se na mnoha výzkumech neurobiologické prevence. Vystudoval v Lipsku a doktorát obhajoval v Max Planck Institute for Experimental Medicine v Göttingenu. Brzy se stal členem Německé výzkumné nadace (DFG) a od roku 2004 do roku 2016 vyučoval neurobiologii na univerzitě v Göttingenu. Od roku 1994 do roku 2006 zde také vedl výzkumné oddělení na psychiatrické klinice. Gerald Hüther je autorem mnoha publikací a odborných textů (např. Tajemství prvních devíti měsíců), přednáší a stále se věnuje výzkumu fungování mozku v oblasti ADHD a poruch chování.
Zuzana Labudová tvoří už dvacet let osvětové programy pro mládež a vyučující, působí také jako genderová expertka a lektorka vzdělávacích kurzů pro firmy i veřejnou správu. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové a na Univerzitě Karlově obor genderová studia. Doktorát získala v oboru aplikované etiky rovněž na UK v Praze. V poslední době se soustředí zejména na oblast genderových rolí a komunikace žen a mužů v současné společnosti. Na konferenci vystoupí s příspěvkem týkajícím se odlišností v mozcích dívek a chlapců a velmi rozšířeného mýtu o tom, že zatímco kluci jsou z Marsu, holky pocházejí z Venuše.
Karel Nešpor je český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, publicista a pedagog. V roce 1976 absolvoval studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Roku 1981 vykonal atestaci z psychiatrie. Od roku 1991 do roku 2017 vedl primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice, dnes je emeritním primářem. Je autorem několika desítek odborných a populárně naučných knih a řady odborných článků o léčení návykových nemocí. Na konferenci se s MUDr. Nešporem podíváme na návykové nemoci u žáků a studentů.
Martina Mátychová je pedagožka, spoluzakladatelka a současná ředitelka společnosti CENADA, n.o. - Centra nadaní, které vzniklo v roce 2007 a poskytuje poradenství v oblasti intelektuálního nadání, popř. nadání spojeného s dalšími sociálními projevy (např. poruchou učení, Aspergerovým syndromem, autismem aj.). Ve své pedagogické praxi se věnuje výchově a vzdělávání nadaných žáků, rozvíjení jejich talentu i sociálního zapojení. Zastává teorii respektující školy a zároveň se snaží o proměnu školského systému, který by více zohledňoval nadané žáky. Na konferenci Neurověda vystoupí společně s kolegyní Juráškovou.
Absolvoval Pedagogickou fakultu MU v Brně a postgraduální studium na Fakultě sociálních studií UK v Praze. Od roku 2005 do roku 2014 pracoval ve společnosti Scio, kde se podílel na aktivitách v oblasti vnějších vztahů a společenské odpovědnosti. Od roku 2012 přednáší na Vysoké škole ekonomiky a managementu v Praze. Na téma vzdělávání publikuje v českých médiích (Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes aj.). Je autor publikace Skandinávské zkušenosti s inkluzivním vzděláváním, která vznikla na základě cesty skandinávskými zeměmi (Norskem, Finskem, Dánskem a Švédskem). Působí jako editor Britských listů, kritického internetového deníku.
Jana Jurášková je spoluzakladatelka společnosti CENADA, n.o., která se zabývá nadanými žáky. Podílí se na vedení soukromé základní školy a gymnázia pro žáky s intelektuálním nadáním v Bratislavě. Jana Jurášková je speciální pedagožka zaobírající se praxí a teorií vzdělávání nadaných žáků. Pracuje jako lektorka kurzů práce s nadaných žáků na Pedagogické fakultě UK, je autorkou monografie Základy pedagogiky nadaných, věnuje se aplikaci respektujícího přístupu a nenásilné komunikaci na slovenských školách. Na konferenci Neurověda ve vzdělávání vystoupí s kolegyní Mátychovou na téma Práce s nadanými žáky.
Pavla Kubíčková je speciální pedagožka a ředitelka pedagogicko-psychologické poradny. Vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně, v rámci dalšího vzdělávání absolvovala kurz Školského managementu na Karlově univerzitě. Od roku 2007 pomáhá dětem i jejich rodičům v P-P poradně, kde se setkává s každodenními výchovnými a vzdělávacími problémy. Na konferenci Neurověda ve vzdělávání vystoupí na téma "kolik času máme věnovat svým dětem?". Podělí se o zkušenosti s dětmi, kterým rodiče linkují život do poslední minuty. Jak je vhodné nakládat s časem dětí, aby se rodiče ani děti nehroutili z nenaplněných očekávání?
